16.november 2018

     MENU

Úvod
YouTube
Kontakt


Vyhľadávanie v archíve: fulltextové vyhľadávanie (aj v tele textu)


Vyhľadávanie v Svätom Písme:
     FACEBOOK

     NA ZAMYSLENIE

    „Na Kristovom kríži sa pobozkali spravodlivosť a pokoj, stretli sa tam Božia svätosť a láska k ľuďom. Odteraz možno poznať živého Boha iba tak, že sa rozjíma nad Kristovým krížom.”

~RANIERO CANTALAMESSA~

19.01.2010 -
čítanosť930 reakcie0
(Share 214 0)


Téma: Gn 2,7-9; 3,1-7

Príhovor

Autor: -ls-

      Hned na začátku Bible je vyprávění o ráji. Zní opravdu jako krásná pohádka. Svět šťastných lidí bez starosti o zaměstnání, bez trablů a zamuchlaných situací, bez zlých lidí, všechno naopak než v našem dnešním světě. Je to opravdu jen pohádka? Nebo někdy někde ráj na světě skutečně byl?
      Lidé na to odpovídají různě: Jedni říkají: „Jakpak by nebyl - vždyť známe jména prvních lidí, kteří v ráji žili - Adama a Evy. Víme přesně, kde ten ráj byl - ve starém Babylóně mezi Eufratem a Tigridem - ty řeky se v Bibli připomínají.“ - Tito lidé berou biblické vyprávění příliš doslovně. Tak to není.
      A jiní říkají: „Kdepak - ráj nebyl, první lidé nebyli. To je jen takové hezké vyprávění, hezká povídka.“ Ani ti druzí nemají pravdu; tak to také není.
      Myslím, že vy správnou odpověď jistě znáte: Když víme, že lidstvo vždycky na světě nebylo, pak nějací první lidé být museli. Jejich jména ovšem neznáme. Ostatně oni sotva nějaká měli. „Adam“ není jméno, to je označení člověka: Muž. Jméno „Eva“ je označení ženy: Matka živých.
      A že nebyl ráj? Byl, a už mnohokrát a na mnoha místech. A také ještě sem tam někde kousek ráje je. Až z vás, děti, budou dospělí lidé, doufám, že uděláte svůj svět víc podobným ráji, než jsme to dokázali my.
      Ráj je všude, kde se lidé navzájem netrápí, nestraší, kde si lidé neubližují, pořád neporučníkují, kde jsou na sebe hodní.
      Ráj má být vlastně na světě stále a všude. Tak to chtěl a tak to stále ještě chce Bůh. Dnešní vyprávění z Bible nám vysvětluje, čím si lidé ráj kazí: Když se nechají svést hadem pokušitelem. Když si začnou závidět. Když chtějí brát, co není jejich. Když se chtějí zmocnit místa druhého. Když chtějí být mocní jako Bůh.
      Když jsem vyprávěl o ráji ve škole, rozčiloval se jeden chlapec: „Že ti první lidé byli tak hloupí! Poslechli pokušení a všechno hezké tak zkazili.“ - Jenže rozčilovat se na ty staré lidi je zbytečné. Moudřejší je dávat si pozor na sebe teď, abychom se nedali svést pokušením a nepokazili si pěkný život teď.
      Kdykoli máš chuť, pokušení, udělat něco zlého, říct zlé slovo - rozhoduješ se pro ráj, nebo pro peklo! To bychom si měli zapamatovat! A ještě toto: Když se rozhodneš pro dobro, rozhodneš se pro ráj!
      Teď si myslíš: prima - toto už mám rozhodnuté. Já už jsem se dávno rozhodl pro dobro, že budu správným člověkem. To je hotové!
      Kdepak. Není to hotové. Kdyby stačilo na celý život, jednou se rozhodnout pro dobro, to by byl celý svět pořád ještě rájem.
      Ono totiž pokušení ke zlému přichází stále znovu. Můžeš se rozhodnout nevím jak pevně pro dobro - zas ti přijde nové pokušení něco zlého udělat, říct, špatně smýšlet. Nestačí se rozhodnout jednou za život, nestačí jednou za rok, ba ani ne jednou za den. Snad tisíckrát každý den, stále znovu se rozhodujeme mezi dobrem a zlem, mezi rájem a vyhnanstvím.
      Vyprávění o trojím, tedy opakovaném pokušení Krista je předobrazem této lidské situace. Vyprávění o člověku Adamovi a ženě Evě je praobrazem pokušení, které nás nutí stále znovu se rozhodovat pro dobro nebo zlo.
      Sami bychom se vždy rozhodnout pro dobro nedokázali. Sami bychom asi byli moc zlí. Ale když nám pomůže vítěz nad Pokušitelem - Pán Ježíš, tak s ním dokážeme zvládnout zlá pokušení. Pojďme mu povědět, že mu důvěřujeme. Vyznejme víru v něj společně. Pojďme ho o tu pomoc poprosit v přímluvné modlitbě.

03.09.2004 | Čítanosť(1116)
Gn 2


© 2003 - 2015 Miron Keruľ - Kmec
Stránka je umiestnená na WebGlobe.
webdizajn
Computer and internet Computer and internet