19.jún 2019

     MENU

Úvod
Zoznam miestností
Zoznam tém


Vyhľadávanie v archíve: fulltextové vyhľadávanie (aj v tele textu)


Vyhľadávanie v Svätom Písme:
     FACEBOOK

     NA ZAMYSLENIE

    „Nepýtam sa, či peklo je, alebo nie je. Namiesto toho sa usilujem, aby som sa do neho nedostal.”

~Carlo Carretto~

12.06.2003 - (čítanosť2399 reakcie4)


Sk 4, 32-37

      32 Množstvo veriacich malo jedno srdce a jednu dušu. A nik z nich nehovoril, že niečo z toho, čo mal, je jeho, ale všetko mali spoločné. 33 Apoštoli veľkou silou vydávali svedectvo o zmŕtvychvstaní Pána Ježiša a na všetkých spočívala veľká milosť, 34 veď medzi nimi nebolo núdzneho, lebo všetci, čo mali polia alebo domy, predávali ich a čo za ne utŕžili, prinášali 35 a kládli apoštolom k nohám, a rozdeľovalo sa každému podľa toho, kto ako potreboval. 36 Aj Jozef, ktorému apoštoli dali meno Barnabáš, čo v preklade znamená syn Útechy, levita, rodom Cyperčan, 37 mal roľu, predal ju a peniaze priniesol a položil apoštolom k nohám.
12.06.2003 | Čítanosť(2430)
Sk 4, 23-31
12.06.2003 | Čítanosť(2358)
Sk 4, 1-22


28.11.2006 - 17:54   a.o.  
» Iz 6,1-8

Jsem člověk nečistých rtů, a krále, Hospodina zástupů, jsem viděl svýma očima!
Pro proroka Izaiáše není Bůh idea, nýbrž skutečnost. Své prorocké povolání líčí na pozadí velkolepé vize Božího trůnu. Izaiáš je zaskočen vznešenou nádherou Pána na nebeském trůnu i jeho svatyně, a rozpoznává svoji hříšnost a nehodnost. Je očištěn a pověřen ke službě. Izaiášovo povolání lze časově zařadit do r. 735 př. Kr., avšak skrze volání serafínů „svatý, svatý, svatý“ žije i nadále v liturgické zkušenosti křesťanů. Také ti, kdo se rozhodli pro kněžské nebo zasvěcené povolání, jakoby odpovídali Pánu společně s Izaiášem: „Zde jsem, mne pošli“.


15.06.2005 - 16:16   kt  
» Sk 4,34-37

Jednota a vzájemnost, utvořené v prvotní církvi Duchem svatým, se spontánně projevují i sdílením časných hodnot. Tam, kde člověk najde v Kristu všechno, je ochoten a schopen všechno dát ve prospěch druhých. Přijde den, kdy mi Kristus bude vším?


15.06.2005 - 16:16   kt  
» Sk 4,33

Náš apoštolát a veškerá naše aktivita ve prospěch Božího království nejsou záležitostí naší seberealizace, nýbrž Boží moci a jeho milosti.


30.08.2003 - 11:07   Angelo Scarano  
» Sk 4, 32-35

      Prvotní jeruzalémská církev měla „jedno srdce a jednu duši“. Tato jednota je uskutečněním Ježíšovy „velekněžské modlitby“: „ať jsou v dokonalé jednotě, aby svět poznal, že ty jsi mě poslal“ (J 17,23). Je důležité si všimnout, že zmínka o jednotě věřících následuje po zprávě o přijetí Ducha svatého (Sk 2,1-4.41; Sk 4,31-32). Duch svatý je tou „slávou“, která spojuje věřící: „slávu, kterou jsi mi dal, dal jsem jim, aby byli jedno, jako my jsme jedno“ (J 17,22). Tato sláva pak může prýštit na okolní svět skrze působivé hlásání o vzkříšení (v. 33) a skrze mocné skutky (Sk 5,12).



© 2003 - 2015 Miron Keruľ - Kmec
Stránka je umiestnená na WebGlobe.
webdizajn
Computer and internet Computer and internet