6.december 2019

     MENU

Úvod
Zoznam miestností
Zoznam tém


Vyhľadávanie v archíve: fulltextové vyhľadávanie (aj v tele textu)


Vyhľadávanie v Svätom Písme:
     FACEBOOK

     NA ZAMYSLENIE

    Keď sa spoločenstvo, malé či veľké, stane vyjadrením vzájomnej lásky, určite bude možné uveriť evanjeliu.

~brat Roger ~

12.06.2003 - (čítanosť2545 reakcie5)


Mt 12, 15-21

      15 Ježiš to vedel, preto odtiaľ odišiel. Mnohí šli za ním a on ich všetkých uzdravil, 16 len im pohrozil, aby ho neprezradili. 17 Tak sa splnilo, čo povedal prorok Izaiáš:
      18 „Hľa, môj služobník, ktorého som si vyvolil,
      môj miláčik, v ktorom mám zaľúbenie.
      Vložím na neho svojho Ducha
      a oznámi právo národom.
      19 Nebude sa škriepiť, nebude kričať,
      nik nebude počuť na ulici jeho hlas.
      20 Nalomenú trsť nedolomí,
      hasnúci knôtik nedohasí,
      kým neprivedie právo k víťazstvu.
      21 V jeho meno budú dúfať národy.“


18.      Iz 42, 1-4.
12.06.2003 | Čítanosť(3680)
Mt 12, 38-45
12.06.2003 | Čítanosť(3609)
Mt 12, 46-50
12.06.2003 | Čítanosť(3120)
Mt 12, 1-08


30.12.2006 - 11:36   a.o.  
» Mt 12,14-21

Nařídil jim, aby ho nerozhlašovali; tak se mělo naplnit, co řekl prorok Izaiáš.
Toto „naplnění“ se stalo zřejmým v uzdraveních darovaných těm, kteří jej následovali (v. 15). Citátem z Izaiáše pak Matouš ukazuje na Ježíše jako na toho, kdo „dopomůže právu k vítězství“ (v. 20b) skrze citlivé, milosrdné jednání (v. 18 - 20a). Proto je jeho „jho“ lehké a proto je lpění farizeů na zákonných předpisech „břemenem“ (viz 11,28-30).


16.12.2005 - 15:43   P. Tadeusz Olszański CM – P. ThDr. Ľubomír Stanček CM  
» Mt 12, 14-21

      Keď sa Ježiš dozvedel o sprisahaní farizejov proti jeho životu -jednoducho odtiaľ odišiel. A teda nechce riskovať otvorený konflikt či urobiť akúsi skúšku síl. Z takejto skúšky či konfliktu by dokázal vyjsť víťazne (neraz to dokázal). Vo vhodnej chvíli dokázal tiež ostro pokarhať protivníkov či dokonca vziať do ruky bič. Avšak oveľa častejšie odporúčal láskavosť, ústupčivosť a zmierenie.
      Hlásajúc láskavosť, Pán Ježiš nadväzuje na tradičnú židovskú teológiu; podľa jej chápania všemohúci Pán zástupov nie je vôbec Bohom násilia a nátlaku; nechce silou ujarmiť človeka, ktorého obdaril slobodnou vôľou; tento Boh koná diskrétne, aby nezdrvil stvorenú bytosť, aby ju neoslepil a neovládol príliš ľahko (C. Trestamontant). Taká istá orientácia sa prejavuje aj v ohlasovaní prorokov, ktoré sa týka osoby a postavy Mesiáša, ako to počujeme v dnešnom evanjeliu: Nebude sa škriepiť, nebude kričať... Nalomenú trsť nedolomí, hasnúci knôtik nedohasí. A v tom bude jeho víťazná sila, ako hlása proroctvo.
      Skutočná sila totiž spočíva v tvorení a formovaní života, a nie v jeho ničení. A omylom je stotožňovať silného človeka s niekým, kto ničí. Možno, samozrejme, vynútiť si podriadenie násilím, terorom (môže sa stať Hitlerom či Stalinom manžel pre manželku, nadriadený pre podriadených) - ale bude to podriadenie len zdanlivé. Kristova moc sa prejavuje v tom, že k sviatosti odpustenia pristupujú ľudia, utýraní životom či hriechom, skutočné nalomené trstiny a ledva tlejúce knôtiky - nie kvôli tomu, aby boli tam zlomené alebo zhasené, ale mocou Ježišovej láskavosti prinavrátené k životu.


11.11.2004 - 22:21   JR  
» Re: Mt 12, 15-21

Vítězství Kristovy pravdy
Třetí text ohlašuje poslední triumf Mesiáše: „Tak bude jednat až do doby, kdy zvítězí spravedlnost. A všechny národy vloží v něho svou naději.“ Symfonický orchestr nezní čistě, i když je tam jen jeden hudebník, který hraje falešně. Tak také spravedlnost není pravá,je-li jenom částečná. Proto i vítězství Mesiáše musí být úplné, až v něho „všechny národy světa vloží svou naději“. Víme, že jsou hmotné zájmy příčinou neustálých bojů o existenci a blahobyt. Zajímavé nebo vlastně tragické je však i to, že proti sobě povstávají i tzv. idealisté a jejich boje jdou často až do fanatismu. jako spravedlnost, tak i každý ideál, pokud je částečný, není pravý. Řecké slovo herese znamená původně vzít něco stranou, hájit něco částečného. Proto „heretici“ všech odrůd, i když jsou idealisté, způsobí rozbroje a rozdělení. Jenom osoba Ježíše Krista v sobě obsahuje plnost pravdy a synem míru bude jenom ten, kdo ji pochopí v jeho plnosti.


11.11.2004 - 22:20   JR  
» Re: Mt 12, 15-21

Zosobněné Boži milosrdenství
Druhá pasáž, kterou Matouš cituje, se týká povahy, způsobu vystupování Mesiáše: „Nebude se s nikým přít, nebude křičet, nebude slyšet, že by na ulicích disputoval. Třtinu nakloněnou nezlomí a nezhasne lampu, když jí ubývá světla“ (Iz 42,2-3). Lidské společnosti, chtějí-li být alespoň v jistém stupni spravedlivé, musí užívat násilí, trestů, vězení. Proto se normálně staví proti sobě dvě ctnosti, které se nesnášejí: spravedlnost a milosrdenství. O rozumných lidech říkáme, že najdou zlatou střední cestu mezi oběma. Jen Bůh dokáže spojit obojí a neumenšit ani jedno ani druhé. Je svrchovaně spravedlivý, trestá však zlo a přitom jeho milosrdenství je nekonečné. Takový bude i poslední soud, až přijde Mesiáš soudit živé i mrtvé. Není divu, že si to nedovedeme představit v lidských pojmech. Ale i pro nás zůstává mravním ideálem jeho způsob: hledět dosáhnout spravedlnosti bez násilí.


11.11.2004 - 22:20   JR  
» Re: Mt 12, 15-21

Mesiášovo vyvolení
Báseň o služebníku Jahvově, kterou čteme ve sbírce Izaiášových proroctví (Iz 42 nn.),je jedním z nejvýraznějších proroctví o Kristu, jeho poslání a utrpení, které čteme ve Starém zákoně. Protestantský exegeta Dielitz o tom píše, že mu to připadá, jako by prorok, který báseň napsal, stál na Kalvárii při -smrti Ježíšově. Ostatně i sv. Augustin se rétoricky ptá: “Je to ještě proroctví nebo už je to evangelium?“ sv. Matouš z dlouhého textu citujejenom část. Na prvním místě jsou to verše, které ohlašují velikost poslání Mesiášova: „Hle, můj služebník, kterého jsem si vyvolil, praví Bůh, kterého miluji a ve kterém mám všecko zalíbení. Můj Duch na něm spočine a oznámí národům můj soud.“ Slovo soud má v dnešní mluvě trochu hanlivý zvuk. Spojuje se s odsouzením a trestem. Staří Židé hledali soudce, aby se dovolali spravedlnosti, osvobození od utlačitelů. Proto často volají v žalmech k Bohu: „Povstaň, Pane, suď nás...“ (Žl7,9). Náboženství se často rodí v této atmosféře: lidé touží po spravedlnosti a stále zjišťují, že na tomto světě není. Musí být tedy jiná, vyšší, nadzemská. Totéž učí Starý zákon. Ale přesto je tu i jiný přístup. Boží spravedlnost v Mesiáši sestoupí i na tuto zemi a ta se obnoví v míru.



© 2003 - 2015 Miron Keruľ - Kmec
Stránka je umiestnená na WebGlobe.
webdizajn
Computer and internet Computer and internet