24.júl 2019

     MENU

Úvod
Zoznam miestností
Zoznam tém


Vyhľadávanie v archíve: fulltextové vyhľadávanie (aj v tele textu)


Vyhľadávanie v Svätom Písme:
     FACEBOOK

     NA ZAMYSLENIE

    Anjeli nielen prenášajú naše myšlienky pred Boha, ale aj prinášajú od neho pomoc pre naše duše. To oni, ako bdelí pastieri, kŕmia naše duše sladkými zvesťami a Božími vnuknutiami. Bránia nás proti vlkom - satanom a ochraňujú nás.

~sv. Ján z Kríža~

12.06.2003 - (čítanosť2990 reakcie7)


Lk 10, 21-24

      21 V tej hodine zaplesal v Duchu Svätom a povedal: „Zvelebujem ťa, Otče, Pán neba i zeme, že si tieto veci skryl pred múdrymi a rozumnými a zjavil si ich maličkým. Áno, Otče, tebe sa tak páčilo. 22 Môj Otec mi odovzdal všetko. A nik nevie, kto je Syn, iba Otec, ani kto je Otec, iba Syn a ten, komu to Syn bude chcieť zjaviť.“
      23 Potom sa obrátil osobitne k učeníkom a povedal: „Blahoslavené oči, ktoré vidia, čo vidíte vy. 24 Lebo hovorím vám: Mnohí proroci a králi chceli vidieť, čo vidíte vy, ale nevideli, a počuť, čo vy počúvate, ale nepočuli.“

21-22.      Mt 11, 25-27.
23-24.      Mt 13, 16-17.
12.06.2003 | Čítanosť(8418)
Lk 10, 25-37
12.06.2003 | Čítanosť(3638)
Lk 10, 1-20
12.06.2003 | Čítanosť(2701)
Lk 10, 38-42


30.11.2006 - 18:35   a.o.  
» Lk 10,17-24

Radujte se, že vaše jména jsou zapsána v nebi.
Učedníky, kteří se vracejí z misijní cesty (srov. také 9,10) a vyprávějí Ježíši co činili, Ježíš vede k hlubšímu pohledu jak na ovoce poselství spásy - vítězství nad Satanem, tak na zdroj pravé radosti - jejich vlastní věčný život. Obojí je důvodem k „jásotu v Duchu svatém“ (v. 21) i ke „štěstí“ („blahoslavenství“) učedníků (v. 23). Objevuje se zde také základní model misie - vyslání, práce po dvou, návrat do domovské obce, porada, chvalozpěv a posila slovem.


16.11.2006 - 05:55   a.o.  
» Lk 10,21-24

Ježíš zajásal v Duchu svatém.
V Ježíši již není zaslíbená plnost Ducha vzdálenou budoucností, ale prožívanou přítomností. Boží činy není třeba hledat jen v minulosti (vyvedení z Egypta) či v budoucnosti (zaslíbení mesiášského království). Boží království se svým pokojem mezi lidmi přichází již nyní a zde v Ježíšově osobě. Toto království je však rozpoznatelné zatím jen čistým, prostým, chudým srdcem „maličkých“, jedině kteří jej jsou schopni přijmout jako zcela nezasloužený dar. „Moudrost“ a „chytrost“ zde jsou chápány negativně - jako zabarikádování se do svých vlastních - záslužnických - představ o Bohu a o jeho cestě s lidmi.


11.12.2005 - 21:26   P. Tadeusz Olszański CM – P. ThDr. Ľubomír Stanček CM  
» Lk 10, 21-24

      V Advente sa naša pozornosť upriamuje nielen na prichádzajúceho Božieho Syna, ktorý môže pozdvihnúť upadajúci svet - ale možno, dokonca predovšetkým, k Bohu Otcu. To Boh na úsvite dejín predpovedal vykúpenie ľudstva; on rozhodol a naplánoval toto veľké dielo svojej múdrosti a svojho milosrdenstva; to z jeho vôle Slovo sa telom stalo, aby splnil ten večný plán. V adventnej piesni predsa spievame: Boh sa zľutoval, bo nás miloval, sľúbil Spasiteľa, od večnej biedy Vysloboditeľa (JKS 17).
      A nik nevie (...), kto je Otec, iba Syn a ten, komu to Syn bude chcieť zjaviť. Práve Syn, ktorý zostupuje na svet, najdokonalejšie nám zjavuje, kým je Otec: že je milosrdný, odpúšťajúci a bohatý na milosrdenstvo. Žiaľ, otcovia bývajú rôzni: ale v príchode Syna sa zjavil Boh - Otec taký, akým má byť ideál otca: ako starostlivý, predvídavý, veľkodušný, chápajúci, trpezlivo očakávajúci otec - ale aj vychádzajúci naproti.
      Je potrebné toto zjavenie svetu, ktorý pohrúžený do úpadku tela a duše, bolestne prežívajúci následky prvotného hriechu - so žiaľom sa pýta: kde je Boh? Čo na to Boh? Aký je to Otec? Ale tak sa pýtajú ľudia, údajne „múdri a rozvážni", rezonujúci, kritizujúci, ktorí majú vo všetkom výhrady voči Pánu Bohu. Ale ľudia s prostým srdcom, o ktorých dnes hovorí Pán Ježiš, že Boh má v nich zaľúbenie, ľudia úprimne veriaci a dôverujúci, majú zvlášť cenný dar: vedia rozpoznať znamenia prítomnosti Boha vo svojom živote a božskej starostlivosti o seba; vedia vidieť účinkovanie Prozreteľnosti a Božieho milosrdenstva v toľkých milostiach, aké denne zakusujú. Môžeme sa k tým šťastným ľuďom pripočítať?
      Blahoslavené oči, ktoré vidia, čo vidíte vy. Naše oči hľadia na oltár, kde Boží Syn z vôle Otca sa prináša ako obeta za nás a pre nás. A to je tiež zjavenie sa Otca i Syna. Nechže na toto zjavenie sa otvárajú naše oči a srdcia.


01.12.2004 - 22:04   JR  
» Re: Lk 10, 21-24

Odhalils je maličkým
Máme v češtině dva podobné výrazy: objevení a zjevení. V obojím případě se začíná něco jevit, vidíme, pozorujeme to, co jsme dříve neznali. Kryštof Kolumbus objevil Ameriku. Dříve se nevědělo, že ta země existuje. Nebylo to snadné, už se chtěli vrátit, ale najednou se plavčíkovi na lodi „zjevil“ pásek země v dálce. Při „objevení“jsme to tedy my, kteří hledáme, je to naše zásluha, že se to odkrylo. Při „zjevení“ naopak je to zásluha toho, kdo k nám přichází. Nedá se říci, že sv. Bernardetta v Lurdech „objevila“ Pannu Marii. Měla však „zjevení“. Podobných je v dějinách církve mnoho. Je však zajímavé, že to bývá obvykle dětem, maličkým. Ten výraz však neznamená jenom fyzickou mladost, ale to, čeho je obrazem: schopnost přijmout pravdu jako dar a mít duchovní svěžest, aby se mohla uskutečnit v životě. Bůh totiž nezjevuje své pravdy k ukojení zvědavosti lidí, ale aby se staly zrnem, které roste na poli života.


01.12.2004 - 22:03   JR  
» Re: Lk 10, 21-24

Nikdo nezná, kdo je S_, než jenom Otec, ani kdo je Otec, než jenom Syn a ten, komu to chce Syn zjevit
Na římském Kapitolu je dnes kostel nazvaný Ara coeli, Oltář nebe. Tam je na jednom z antických sloupů nápis: Ex cubiculo Augusti, Z ložnice Augustovy Tradice vypravuje, že měl císař sen v noci, kdy se narodil Kristus. Ráno pak dal rozkaz, aby postavili oltář neznámému bohu. Římané si totiž nakonec přivlastnili, přijali do státního náboženství všecky kulty, všecka božstva, která se na území říše vyskytovala. Mít bohy, bylo známkou, že vlastní i krajinu, které vládnou. Bůh Izraele se však v Bibli projevuje jako někdo úplně jiný. Není jenom neznámý, ale je i nepoznatelný všem lidem. Kdo jiný ho tedy může znát než Syn, „pravý Bůh z pravého Boha“? Ale je-li Ježíš Syn Boží, je nepoznatelný lidským rozumem i on. Apoštolé ho viděli, evangelium jej líčí, ale to jsou jenom vnější stránky jeho podoby Božství tu jenom slabě probleskuje, jako na svatých obrazech. jenom světci víc a víc Krista poznávají. A obyčejní křesťané? Podle stupně svatosti, víc modlitbou než studiem.


01.12.2004 - 22:03   JR  
» Re: Lk 10, 21-24

Velebím tě Otče, Pane nebe a země, že jsi ty věci skryl před moudrými a chytrými
Je výstava obrazů. Mladý umělec stojí v pozadí světnice, kde jsou jeho díla. Lidé přecházejí, ale málokdo se zastaví, někteří se dokonce povýšeně usmějí. Ale najednou se tu zastaví starší pán a dlouho pozoruje jeden obraz, vrátí se k předcházejícímu, pak zase znova k témuž. Konečně se našel člověk, který umělci porozuměl, který ho pochopil. Je to radost. Věta evangelia, jak se zdá, nezapadá do této normální zkušeností. Raduje se Ježíš z toho, že ho moudří a chytří lidé nechápou? Tento divný postoj můžeme osvětlit analogii, která je v Bibli často. Ve Starém zákoně se vypravuje o mnoha bitvách, válkách Izraele. Ale nejvíc se dějepisci zastavují u těch případů, kdy Židé zvítězili nad velkou přesilou, kde dal Bůh zvítězit malé hrstce. Tam je totiž jasné, že vítězství bylo Boží dar Něco podobného se děje i tu. Nedivili bychom se, kdyby učení profesoři teologie prohlásili, že jsou jim tajemství křesťanské víry jasná. Ale stále vidíme opak. Nejlépe chápou jejich smysl a žijí z nich prostí křesťané. Víra je pro ně Boží dar


04.10.2003 - 18:36   PaedDr. František Dancák  
» Lk 10, 21

      Tieto slová odhaľujú bezvýhradnú oddanosť Božej vôli. Ježiš chce splniť všetko, čo mu zjavil jeho Otec.
      Vedieť povedať Bohu na všetko „áno“, je cieľom a náplňou svätého života.
      O sv. Kataríne Sienskej čítame, že sa jej raz zjavil Pán Ježiš so zlatou a tŕňovou korunou v ruke. Povedal jej: „Obidve sú tvoje. Ktorú si prv vyberieš?“ Ona odpovedala: „Ja už nemám svoju vôľu, len tvoju.“ I vtlačila si tŕňovú korunu na hlavu. Odvtedy cítila bolesti v hlave až do svojej smrti.



© 2003 - 2015 Miron Keruľ - Kmec
Stránka je umiestnená na WebGlobe.
webdizajn
Computer and internet Computer and internet