8.december 2019

     MENU

Úvod
Zoznam miestností
Zoznam tém


Vyhľadávanie v archíve: fulltextové vyhľadávanie (aj v tele textu)


Vyhľadávanie v Svätom Písme:
     FACEBOOK

     NA ZAMYSLENIE

    My k cirkvi nepatríme - my ňou sme.

~Pius XII.~

12.06.2003 - (čítanosť2054 reakcie6)


Lk 19, 28-44

      28 Ako to povedal, išiel popredku a uberal sa do Jeruzalema.
      29 Keď sa priblížil k Betfage a Betánii pri hore, ktorá sa volá Olivová, poslal dvoch učeníkov 30 so slovami: „Choďte do dediny, čo je pred vami. Len čo do nej vojdete, nájdete priviazané osliatko, na ktorom nikdy nijaký človek nesedel. Odviažte ho a priveďte! 31 A keby sa vás niekto opýtal: „Prečo ho odväzujete?“, poviete: „Pán ho potrebuje.“ 32 Tí, ktorých poslal, odišli a našli všetko tak, ako im povedal. 33 Keď osliatko odväzovali, povedali im jeho majitelia: „Prečo odväzujete osliatko?“ 34 Oni povedali: „Pán ho potrebuje.“ 35 Osliatko priviedli k Ježišovi, prehodili cezeň svoje plášte a posadili naň Ježiša. 36 Ako šiel, prestierali na cestu svoje plášte. 37 A keď sa už blížil k úpätiu Olivovej hory, začali celé zástupy učeníkov radostne veľkým hlasom chváliť Boha za všetky zázraky, ktoré videli, 38 a volali:
      „Požehnaný kráľ, ktorý prichádza v mene Pánovom!
      Pokoj na nebi a sláva na výsostiach!“
      39 Vtedy mu niektorí farizeji zo zástupu povedali: „Učiteľ, napomeň svojich učeníkov!“ 40 On odvetil: „Hovorím vám: Ak budú oni mlčať, budú kričať kamene.“
      41 Keď sa priblížil a zazrel mesto, plakal nad ním 42 a hovoril: „Kiež by si aj ty v tento deň spoznalo, čo ti prináša pokoj! Ale teraz je to skryté tvojim očiam. 43 Lebo prídu na teba dni, keď ťa tvoji nepriatelia oboženú valom, obkľúčia ťa a zovrú zo všetkých strán, 44 zrovnajú so zemou teba i tvoje deti v tebe a nenechajú v tebe kameň na kameni, lebo si nespoznalo čas svojho navštívenia.“

28-40.      Mt 21, 1-11; Mk 11, 1-11; Jn 12, 12-19.
38.      Ž 118, 26.
12.06.2003 | Čítanosť(2362)
Lk 19, 45-48
12.06.2003 | Čítanosť(2254)
Lk 19, 1-10
12.06.2003 | Čítanosť(2218)
Lk 19, 11-27


30.11.2006 - 19:14   a.o.  
» Lk 19,41-44

Kéž bys poznalo, co vede k pokoji!
Ježíš je při pohledu na milované město Jeruzalém hluboce pohnut soucitem (srov. Jer 15,5), protože vytušil, že slavnostní přivítání zástupem „učedníků“ (19,36-38) nebude mít dlouhé trvání. Tvrdost srdce náboženských představitelů Izraele přichází víc a více ke slovu (19,39). Odmítnutí současné (snad i politické) příležitosti „k pokoji“ (v. 42) je zároveň znamením (prozatímního, ale tragického) „nerozpoznání“ času spásy (v. 43n srov. s Iz 29,3).


16.12.2005 - 15:43   P. Tadeusz Olszański CM – P. ThDr. Ľubomír Stanček CM  
» Lk 19, 41-44

      Je smutným faktom, že vyvolený národ nespoznal čas svojho navštívenia Kristom, svojím Spasiteľom. Tento smutný fakt, a vlastne celá dlhá reťaz takýchto faktov, sa tiahne nepretržite. Pretože Boh nás neprestáva navštevovať rôznym spôsobom, a tieto navštívenia by mohli prinášať požehnané dôsledky našom živote.
      Boh nás navštevuje tiež aj prostredníctvom neúspechov, porážok a zakúsených nepríjemností; Pán Boh nám chce nimi niečo povedať, o niečom nás poučiť, k niečomu nás povzbudiť a usmerniť náš život.
      Boh nás navštevuje prostredníctvom utrpenia, ktoré nám môže otvoriť oči pre nejaké pravdy (aj o nás samých), pre naše nedoceňovanie vyšších hodnôt, môže obrátiť myseľ a pozornosť k Bohu, zdokonaliť nás, duchovne sformovať.
      Boh nás navštevuje v podobe človeka, ktorý prichádza k nám pre útechu, radu, oporu; a možno to on nám prináša od Boha slovo útechy či napomínania.
      Boh nás navštevuje prostredníctvom každej príležitosti k rozmnoženiu dobra alebo predídeniu zlu.
      Dokážeme vždy spoznať čas takýchto navštívení - alebo ostanú „skryté“ pred našimi očami? Kristus plakal nad premárneným, zanedbaným navštívením, pretože takéto zanedbanie prinieslo so sebou tragické následky. Či aj my neočakávame oplakaniahodnejšie navštívenia? Aby nás pred nimi uchránil, Pán Ježiš prináša svoju prosebnú a odprosujúcu obetu - a my na začiatku nej sme odprosovali Boha za takéto naše zanedbania.


06.12.2005 - 14:09   JR  
» Lk 19, 41-44

Nyní však je to tvým očím skryto
Švédský dramatik Ibsen je mistr ve vylíčení toho, čemu říkáme „životní omyl“. Náš V Dyk se tou myšlenkou inspiroval v dramatu Zmoudřeni Dona Quijota. Známý Cervantesův hrdina je totiž klasickým typem člověka žijícího ve svých vlastních představách, které neodpovídají skutečnému světu, a proto je celá životní pouť Dona Quijota plná komedii, které jsou vlastně jednou velikou tragédii. A přece i tu zůstává velký problém. Don Quijote reprezentuje ideje, mínění, iluze. Proti němu je Sancho Pansa se svým přirozeným selským rozumem, který vidí skutečnost. Ale je to opravdová skutečnost? Není iluze i to, a dokonce nebezpečnější? Vždyť pravá skutečnost je to, co vidí Bůh, jak on se na věci dívá. A kolika lidem je to docela skryto. Není to proto, že by se Bůh nezjevoval, ale proto, že vidět odpírají. Život se stává tragickou komedii z hlediska věčnosti. A přece nás chce Bůh uzdravit z poblouznění, abychom „zmoudřeli“.


06.12.2005 - 14:09   JR  
» Lk 19, 41-44

Kéž bys poznalo, co vede k pokoji!
K rozkvětu měst je potřeba pokoje, míru. Ve válkách pustnou. Tak je potřeba i vnitřního míru, aby se mohly rozvinout duševní schopnosti. Jsme-li např. rozčileni, nedovedeme rozumně číst ani noviny Ve smutné náladě posuzujeme křivě i lidi, kteří jsou nám blízcí a dělají nám dobře. jsme si toho vědomi a hledáme proto něco, co by nás uklidnilo. Prostředků k uklidnění je mnoho: ušlechtilých, banálních i zvrácených. jeden se uklidňuje vycházkou, druhý hudbou, třetí skleničkou, čtvrtý narkotikem. Ale je tomu podobně jako s bolavým zubem. Některé prostředky jenom umrtvují nervy, abychom necítili bolest, něco jiného však je uzdravení. Dnešní svět má i v lékařství nadprodukci pilulek, o jejichž síle uzdravit se pochybuje. Pokud jde o vnitřní život, prostředků k umrtvování nepokoje jsou tisíce. Ale k opravdovému pokoji vede jenom mír, který přináší Kristus, „kníže míru“.


06.12.2005 - 14:09   JR  
» Lk 19, 41-44

Když se přiblížil k městu, rozplakal se nad nim
Dodnes je Jeruzalém posvátné místo pro židy, křesťany, musulmany. V dějinách Bible má zvláštní postavení od dob Abraháma. David tu zbudoval svou pevnost, přinesl tam archu úmluvy, Šalamoun tu vybudoval chrám. Je tedy město úzce spojeno s dramatem vyvoleného národa: město ochraňované Bohem, město Bohem opuštěné. Mystickým autorům se stalo obrazem lidské duše. V městě je mnoho ulic, obchodů, úřadů. Uprostřed pak je opevněný chrám. Tak i lidská duše má mnoho schopností, možností, zájmů. Všechny dostávají smysl, když se usídlí v jejich středu Bůh. Ten dokáže sjednotit všechno to, co je v našem životě rozptýlené. Vypudíme-li však z duše vzpomínku na Boha, všecky naše myšlenky a zájmy ztratí jednotu, přestávají být ucelené. Podle Pseudo-Makaria v nás nezůstane kámen na kameni. Kristus, který stvořil naši duši jako svůj obraz, pláče nad zkázou tak velkého uměleckého díla, nad zničením pevnosti, ve které se on sám usídlil, aby odtud vládl světu. Na zničenou dušije daleko smutnější pohled než na zničené město.


03.03.2004 - 14:29   pd  
» Lk 19, 31

Možno nikdy nebol napísaný väčší paradox ako tento – na jednej strane zvrchovanosť Pána a na druhej strane jeho „potreba“. Táto kombinácia božského a závislosti, majetku a chudoby bola typická pre Slovo, ktoré sa stalo telom. Ten, ktorý bol bohatý, sa stal chudobný, aby sme my mohli byť bohatí. Požičal si loďku od rybára, z ktorej chcel kázať. Požičal si jačmenné chleby a ryby od chlapca, aby nakŕmil zástupy. Požičia si hrob, z ktorého vstane a teraz si požičal osliatko, na ktorom vstúpi do Jeruzalema. Niekedy Boh vyprázdni človeka a zoberie mu všetko, akoby chcel pripomenúť, že všetko je dar. Tým, ktorí ho poznajú stačí počuť: „Pán ho potrebuje.“ (F. Sheen)



© 2003 - 2015 Miron Keruľ - Kmec
Stránka je umiestnená na WebGlobe.
webdizajn
Computer and internet Computer and internet