18.október 2019

     MENU

Úvod
Zoznam miestností
Zoznam tém


Vyhľadávanie v archíve: fulltextové vyhľadávanie (aj v tele textu)


Vyhľadávanie v Svätom Písme:
     FACEBOOK

     NA ZAMYSLENIE

    Pohanstvo nebolo nepriateľom prírody. No iba kresťanstvo ju povznieslo a povýšilo, postavilo ju až na úroveň človeka.

~Bernanos ~

12.06.2003 - (čítanosť3283 reakcie9)


Jn 1, 40-51

      40 Jeden z tých dvoch, čo to počuli od Jána a nasledovali Ježiša, bol Ondrej, brat Šimona Petra. 41 On hneď vyhľadal svojho brata Šimona a povedal mu: „Našli sme Mesiáša,“ čo v preklade znamená Kristus. 42 A priviedol ho k Ježišovi. Ježiš sa naňho zahľadel a povedal: „Ty si Šimon, syn Jánov, ale budeš sa volať Kéfas,“ čo v preklade znamená Peter.
      43 Na druhý deň sa Ježiš rozhodol odísť do Galiley. Stretol Filipa a povedal mu: „Poď za mnou!“ 44 Filip bol z Betsaidy, z Ondrejovho a Petrovho mesta. 45 Filip sa stretol s Natanaelom a povedal mu: „Našli sme toho, o ktorom písal Mojžiš v Zákone a Proroci, Ježiša, Jozefovho syna z Nazareta.“ 46 Natanael mu vravel: „Môže byť z Nazareta niečo dobré?!“ Filip mu odpovedal: „Poď a uvidíš!“ 47 Keď Ježiš videl prichádzať Natanaela, povedal o ňom: „Toto je pravý Izraelita, v ktorom niet lesti.“ 48 Natanael sa ho opýtal: „Odkiaľ ma poznáš?“ Ježiš mu vravel: „Videl som ťa prv, ako ťa Filip zavolal, keď si bol pod figovníkom.“ 49 Natanael mu povedal: „Rabbi, ty si Boží Syn, ty si kráľ Izraela!“ 50 Ježiš mu odvetil: „Veríš preto, že som ti povedal: Videl som ťa pod figovníkom? Uvidíš väčšie veci ako toto.“ 51 Potom mu povedal: „Veru, veru, hovorím vám: Uvidíte otvorené neho a Božích anjelov vystupovať a zostupovať na Syna človeka.“
12.06.2003 | Čítanosť(3287)
Jn 1, 19-39
12.06.2003 | Čítanosť(2460)
Jn 1, 1-18


30.11.2010 - 01:59   smn  
» Jn 1,45. 49

Všimli ste si niekedy, ako rýchlo sa šíri vypovedané slovo? Deň po tom, ako Ján Krstiteľ verejne vyhlásil, že Ježiš je Baránok Boží, zopakoval to v súkromí dvom svojim učeníkom, čo vyvolalo úžasnú reťazovú reakciu. Ondrej a ten druhý učeník išli najprv za Ježišom overiť si Jánovo vyhlásenie. Už po jednom dni strávenom s ním boli presvedčení, že je Mesiáš (Jn 1, 38. 41). Ondrej bol taký nadšený, že o tom povedal svojmu bratovi Šimonovi. A keď sa Šimon stretol tvárou v tvár s Ježišom, začal nový život ako Peter, Skala (1, 42). Filip to zasa povedal Natanaelovi, ktorý vyhlásil Ježiša za “Božieho Syna” a “kráľa Izraela” (1,45. 49). Aká reťazová reakcia! Slovo priateľa, otvorené srdce, stretnutie s Ježišom – a Cirkev začala rásť. Neznámi rybári sa stali veľkými apoštolmi a ani oni, ani svet už neboli takí, ako dovtedy.


14.08.2010 - 02:51   a.f.  
» Jn 1, 40-42

Ane Peter hneď Skalou.
Mnoho ho to stálo, kým sa ňou stal.
Ak nie som ešte Kristom, hoci sa volám kresťan, nebudem rezignovať.
Boh mi postupne odryje seba, mňa a cestu.
Z mojej strany sa nežiada viac, len stála pozornosť a ochota spĺňať tú pridelenú úlohu v jeho pláne, tak ako mi ju bude on sám vnuknutiami i vedením svojej Cirkvi odhaľovať.


18.10.2006 - 16:39   -jh-  
» Jn 1, 42

Pán na prvý pohľad vie, čo je v Petrovi a naznačuje jeho budúci úrad slávnostnou zmenou mena. Z Božej milosti bude jeho úrad pre Cirkev skalou, aj keď mu ostane jeho premenlivá a prudká povaha.
Pán pozná aj naše povahy a vlastnosti. Napriek tomu s nami počíta pre určitú úlohu uprostred Božieho ľudu. Táto Božia dôvera by nás mala povzbudzovať k vynaloženiu všetkých síl, aby sme ju nesklamali.


12.02.2005 - 08:53   JR  
» Jn 1, 43-51

Uvidíte nebe otevřené a Boži anděly vystupovat a sestupovat na Syna člověka
Je to zřejmá narážka na vidění Jakubovo v knize Genesis (Gn 28,12). Bůh ho v tomto prorockém snu ujistil, že bude s ním na všech jeho cestách a že mu pomůže při všem, co podnikne. Tento zážitek se opakuje v celých dějinách Starého zákona. Židé prožili mnoho těžkých chvil, ale vždycky zakusili, že je Bůh s nimi, že jsou pro ně otevřená nebesa. Tím víc bude zřejmý tento styk s nebem v činnosti Mesiáše. Tento zážitek pak zůstane charakteristický pro všechny, kdo půjdou za Kristem. Denně zakusí, že do jejich života vstupují andělé, tj. že se setkávají s těmi, které jim Bůh posílá. Nebe je jim otevřené. Mluví s Bohem a slyší jeho hlas. Je to opak hříchu. Ten nebe uzavírá, působí zapomenutí Boha. Člověk tedy zůstane osamocen ve stínu svého fíkovníku, svého malého životního prostoru, který dusí a bere chuť k životu. Dnešní člověk má lék, jak tomu osamocení uniknout: cestuje, mění bydliště, chce rozšířit horizonty Ale neuspokojí se, dokud se mu neotevřou horizonty nebe.


12.02.2005 - 08:53   JR  
» Jn 1, 43-51

Věříš, že jsem ti řekl: Viděl jsem tě pod fíkovníkem
Mít košatý fíkovník u domu byl starobylý palestinský zvyk. Nese ovoce, ale široké listy dávají stín. Pod stromem se v horku lépe odpočívá než v dusné světnici. Není na tom tedy nic zvláštního, že byl pod fíkovníkem i Natanael. Ale udivilo ho, že o tom mluvil Ježíš, který ho tam neviděl. Jsme vždycky překvapeni, když objevíme, že nás někdo zná víc, než by se dalo očekávat. Může to být ve špatném nebo v dobrém smyslu. Dobré vlastnosti však objeví jenom ten, kdo má druhého rád. Mistrovsky to umějí zamilovaní. Jeden o druhém ví najednou víc, než sami znali o sobě. Bůh, který je láska, nás zná nejlíp a chce, abychom v jeho službě uplatnili své vlohy, své možnosti. Pro Natanaela se stala jasnou známkou povolání okolnost, že ho Ježíš zná. Do jisté míry se tento prvek vyskytuje při každém volání Božím k vyšší dokonalosti. V takových okamžicích si uvědomíme, že od nás Bůh žádá něco, co je v jeho plánu, ale že počítá s námi. Natanaela to udivilo, překvapí to tedy i nás. Ale je to výzva k následování Krista.


12.02.2005 - 08:52   JR  
» Jn 1, 43-51

Z Nazaretu může být něco dobrého?
Natanaela označují jako pozdějšího apoštola Bartoloměje. Dostává o Ježíšovi informaci od Filipa, ale zdá se mu protichůdná, nevěrohodná. Má to být ten, o kterém psal Mojžíš v Zákoně a koho předpověděli proroci. Jde tedy o Mesiáše, největšího muže židovských dějin. Takového se nesluší hledat v blízkém a bezvýznamném prostředí. Místní vlastenectví nevede k obdivu pro sousední vesnice a městečka. Málokdo má vysoké mínění o lidech, s kterými se potkává denně. Latinské přísloví říká, že „zevšední všecko, co je každodenní“. Tak je tomu s věcmi, ale bohužel se děje totéž i s lidmi. Velikány hledáme vždycky co nejdále od nás. A přece je každý člověk velikým, každý křesťan je synem Božím. Někomu, kdo byl často rozmrzelý a často si stěžoval na špatnost lidí, poradil zpovědník, aby si každý večer dřív než jde spát, zapsal do zvláštního sešitu něco pěkného, co ten den u druhých lidí zpozoroval. Ten sešit si pak měl často pročítat. Přiznal se později, že to působilo. Ponenáhlu odkryl, že se i velké a krásné věci dějí v okolí, že jsou na dosah ruky


27.11.2004 - 12:07   P. Tadeusz Olszański CM – P. ThDr. Ľubomír Stanček  
» Jn 1, 43-51

      Ján, Ondrej, Peter, Filip, Natanael (čiže Bartolomej) – to sú prví šťastní, povolaní nasledovať Ježiša.
      A povolaný je každý. Predovšetkým každého povoláva Boh zaujať zodpovedajúce miesto vo svete: ako manžel, manželka, otec, matka, úradník, robotník – to všetko je otázka povolania, to je výzva od Boha. Vyratúva sa až tridsaťtri tisíc rôznych odborných povolaní. Boh nám určuje povolanie prostredníctvom takých či iných záujmov, záľub, schopností, prostredníctvom takých či iných zdravotných a materiálnych podmienok.
      Niektorých ľudí poctí Boh zvlášť vznešeným povolaním: kňazským či rehoľným: prihovára sa im ako Natanaelovi: Uvidíš väčšie veci ako toto... Uvidíš otvorené nebo. Aj Boží Syn bol povolaný k svojmu dielu spásy.
      Sú povolania viac alebo menej vznešené, viac alebo menej ťažké; jedno je isté: povolania nie sú ľahké. Boh sa neuspokojuje s lacným efektom; každé jeho povolanie je cestou na vrcholy. Neraz počujeme: Boh žiada odo mňa ťažké veci: obetu, vernosť, odpustenie, vytrvanie v protivenstvách, trpezlivosť v chorobe. Ale uvedomme si: Pán Ježiš nehovorí svojim povolaným choď!, ale hovorí: Poď za mnou. Kristus, keď povoláva človeka, ide pred ním, ukazuje a razí cestu, posilňuje svojou prítomnosťou, povzbudzuje svojím príkladom; povolaný človek kráča v jeho šľapajach. Povolanie sa neskončilo jednorazovou výzvou – ale každú hodinu nás povoláva Pán znova, od jednej úlohy k druhej – a tieto úlohy nikto za nás nevykoná.
      Som stvorený, aby som vykonal to, pre čo nik okrem mňa nebol stvorený. Mám svoje miesto v Božích plánoch, miesto, ktoré len ja jeden zaujímam. Mám svoje vlastné poslanie, teda som Bohu potrebný na svojom mieste – tak ako archanjel je potrebný na svojom (H. Newman).


30.07.2004 - 22:27   PaedDr. František Dancák  
» Jn 1, 47-48

      Jeden chlapec povedal druhému: Viem o tebe všeličo!“
      Aké by to bolo krásne, keby o tebe i o mne bolo známe len jediné: Ctí a miluje Pána Ježiša, vzýva ho a klania sa mu...
      Ježiš dáva na vedomie aj Natanaelovi, že dokonale pozná ľudské srdce, skryté myšlienky i minulé udalosti, ktoré by nemohol poznať prirodzeným ľudským poznaním. Ježiš však sľubuje ešte väčšie zjavenie mesiášskej moci a poznania. Dôkaz tejto Božej vševedúcnosti vedie Natanaela k plnej viere: „Ty si Boží Syn...“ (Jn 1, 49).
      Tento dôkaz Božej vševedúcnosti nech nás vedie k viere, že Ježiš pozná aj nás, a to nielen naše slabosti, ale aj našu dobrú vôľu a preto nám raz bude milosrdným Sudcom.


11.02.2004 - 22:21   PaedDr. František Dancák  
» Jn 1, 47

      Misionár z belgického Konga hovorí, ako deti domorodcov, ktoré k ním chodili, boli väčšinou zlodeji a luhári. Ak však do ich srdca preniklo kresťanstvo, stali sa lepšími.
      Raz pri vyučovaní misionár niečo vyšetroval a vyzval malého černocha, aby povedal čistú pravdu. Chlapec sa urazil a vyčítavo povedal: Otče, veď vieš, že som kresťan a kresťan predsa neluhá.“
      Kresťan by nemal luhať ani páchať iné nepravosti. Je predsa Božím dieťaťom... Kiež by sa o nás mohol tak vyjadriť Ježiš Kristus, ako o Natanaelovi!



© 2003 - 2015 Miron Keruľ - Kmec
Stránka je umiestnená na WebGlobe.
webdizajn
Computer and internet Computer and internet