23.jún 2021

     MENU

Úvod
Zoznam miestností
Zoznam tém


Vyhľadávanie v archíve: fulltextové vyhľadávanie (aj v tele textu)


Vyhľadávanie v Svätom Písme:
     NA ZAMYSLENIE

    „Konať drobné veci s láskou, znášať zlú náladu niekoho a nedať sa ňou strhnúť, zostať pokojný pri netaktnom správaní partnera, vlastný sklon k jedovatej irónii zmeniť na humor, svoju chladnú tvár si pretepliť žartom zo seba — také veci patria k veľkým prejavom ľudskosti.”

~SV. FRANTIŠEK SALESKÝ~

12.06.2003 - (čítanosť2383 reakcie5)


Jn 4, 43-54

      43 O dva dni odišiel stade do Galiley. 44 Lebo sám Ježiš sa osvedčil, že vo svojej vlasti prorok nemá úctu. 45 Keď prišiel do Galiley, Galilejčania ho uvítali, lebo videli všetko, čo urobil cez sviatky v Jeruzaleme. Aj oni tam boli na sviatky.
      46 Prišiel teda znova do Kány Galilejskej, kde premenil vodu na víno. Bol tam istý kráľovský úradník, ktorý mal v Kafarnaume chorého syna. 47 Ako počul, že Ježiš prišiel z Judey do Galiley, vybral sa k nemu a prosil ho, aby šiel uzdraviť jeho syna, ktorý už umieral. 48 Ježiš mu povedal: „Ak nevidíte znamenia a divy, neveríte.“ 49 Kráľovský úradník mu hovoril: „Pane, poď, kým mi dieťa neumrie!“ 50 Ježiš mu povedal: „Choď, tvoj syn žije!“ On uveril Ježišovmu slovu a šiel. 51 Ešte bol na ceste, keď mu prišli sluhovia naproti a hovorili že jeho dieťa žije. 52 Pýtal sa ich, koľko hodín bolo, keď sa mu uľavilo. Povedali mu: „Včera o jednej popoludní mu prestala horúčka.“ 53 Tu otec poznal, že to bolo práve v tú hodinu, keď mu Ježiš povedal: „Tvoj syn žije.“ A uveril on i celý jeho dom. 54 Toto bolo už druhé znamenie, ktoré urobil Ježiš, keď prišiel z Judey do Galiley.
12.06.2003 | Čítanosť(2609)
Jn 4, 4-42


19.11.2006 - 15:10   a.o.  
» Jn 4,43-54

Příběh královského služebníka je příběhem o zrající víře postavené na Ježíšově slově (v. 47.50, srov. také Jan 4,39-42) v protikladu ke strnulému postoji okolo stojících lidí požadujících zázraky a znamení (v. 48). Tato víra se zde rodí z hluboké osobní nouze, uprostřed které onen služebník 1. slyší o Ježíši, 2. dává se do pohybu, 3. vytrvale jej prosí (v. 47.49). Jeho víra pak dozrává v uvěření Ježíšovu slovu a v novém dání se do pohybu (v. 50). Svého vrcholu a plodnosti pak dosahuje v uvěření celého jeho domu (tj. širší rodiny, v. 53).


08.12.2005 - 07:07     
» Jn 4, 43-54

Určite smutným vzdychom boli tieto slová: Ak nevidíte znamenia a divy, neveríte. Často si uvedomujeme pri čítaní evanjelia, že keď Ježiša prosia o zázračné uzdravenie, rozhodne žiadal vieru od prosiaceho: Veríte, že to môžem urobiť? (Mt 9,28). To bola potrebná podmienka jeho zázračnej intervencie; viera je podmienkou zázraku. Ale v dnes opísanom prípade sa má vec naopak: zázrak môže byť podmienkou viery: Ak nevidíte divy, neveríte.
Kristus teda dáva jasne na vedomie, že neprišiel predovšetkým kvôli tomu, aby robením zázrakov oslobodzoval ľudí od ťažkostí. Zvlášť v pôste si to musíme uvedomiť: Spasiteľ zostúpil na zem, aby vykúpil hriešny svet svojím utrpením a smrťou. Na tento akt pripravoval ľudí svojou vznešenou a ťažkou náukou. A zázraky, aké konal, mali potvrdzovať jeho spasiteľné poslanie, mali vzbudzovať vieru v jeho evanjelium, v jeho božstvo, v jeho misiu obrátenia ľudstva. Teda nezávisle od milosrdenstva, s akým Divotvorca prinášal úľavu trpiacim - zázraky boli len akoby prílohou k mystériu vykúpenia.
Nerobíme z Krista jedine zázračného osloboditeľa od našich životných ťažkostí? Vidíme v ňom predovšetkým nášho Učiteľa, Vychovávateľa - a predovšetkým Spasiteľa, čo nám sprítomňuje tu slávená Obeta.


07.12.2005 - 16:59   JR  
» Re: Jn 04, 43-54

V Káni v Galileji uzdraví pouhým slovem syna úředníka královského
Evangelista dodává, že to bylo druhé znamení v Galileji. V Káni Kristus proměnil vodu ve víno (Jan 2,1-11), nyní ukázal moc svého slova. Úředník tomu na počátku nechtěl věřit. Žádal o zázrak, ale že by se mohl stát pouhým slovem? Byl mu vytčen nedostatek víry. Protože však mají Kristovy divy většinou hlubší symbolický smysl, možná máme uvést v souvislost tyto dva zázraky v Káni. V proměnění vody ve víno vidí autoři často náznak na zázrak poslední: vína v krev Kristovu. Odpovídá si tak začátek a konec Ježíšovy divotvorné činnosti. K tomu prvnímu divu se přidružuje zázrak slovem. Není i to jistý náznak svátostí? Slovem přetvářejí svět, aby měl posvěcující sílu uzdravovat duše. jsou tedy svátosti v církvi pokračováním stvoření. Slovem Bůh svět stvořil, slovy církve jej v modlitbách a svátostech posvěcuje.


07.12.2005 - 16:59   JR  
» Re: Jn 04, 43-54

Galilejané ho vlídně přijali, protože viděli všechno, co vykonal v Jeruzalémě o svátcích
I tu se projevuje známá zkušenost. Doma si začnou vážit člověka, až když ho ocenila cizina. Někdo, kdo žil nepovšimnut, stoupne v očích krajanů, když ho navštíví cizí delegace, když se o něm píše v zahraničních novinách. V tom okamžiku by se všichni rádi přihřáli na jeho slunci a začnou se chlubit, že jsou jeho krajané. Vtom ovšem není nic zlého. Důležité je, aby to bylo upřímné a aby to vědomí soudružnosti z přirozeného citu došlo k nadpřirozenému poznatku. Tvoříme totiž opravdovou jednotu. Primitivní národy ji cítí především jako soudružnost kmenovou, šovinismus je karikatura a úchylka při soudružnosti národní. Křesťan si má víc a víc uvědomovat pojítka, která nás vážou v Kristu, v životě milosti. Pak každé dobro druhého cítíme jako vlastní. Je to opak závisti, smutku nad úspěchem


07.12.2005 - 16:59   JR  
» Re: Jn 04, 43-54

Prorok ve svém rodném kraji není ve vážnosti
Francouzské přísloví říká, že neexistuje žádný velikán pro sluhu, který mu čistí světnici. Vysvětlení se dává psychologické. Věci, které prozrazují velikost člověka, jsou řídké, někdy jen jednou nebo několikrát v životě, zatímco malé nedůležité záležitosti jsou od rána do večera. Při těch se pak prozradí i malé chybičky, netrpělivosti, sympatie a antipatie. Kdo žije s člověkem blízko, vydává se nebezpečí, že vidí jenom tyto maličkosti. V Jeruzalémě se Ježíš objevil jako neznámý člověk z daleka, který mluvil, jak nemluvil nikdo jiný, dělal zázraky. V Nazaretě ho naopak znali třicet let jako syna obyčejného dělníka. Této zfalšované perspektivě úsudku podléháme všichni, a proto bývají nespravedlivé naše úsudky o druhých, často bohužel i jednání.



© 2003 - 2020 Miron Keruľ - Kmec
Stránka je umiestnená na WebGlobe.
webdizajn
Computer and internet Computer and internet